Jak vypadá práce v lese, když hlavní roli nehrají stroje, ale důvěra? Povolání furman stojí na vztahu člověka a koně – na klidu, trpělivosti a letech společné práce. V rozhovoru se dozvíte, jak dlouho trvá výcvik koně pro práci v lese, proč bez důvěry není práce bezpečná a proč je furmanství spíše životní styl než zaměstnání.
„Kůň není nástroj. Je to partner, se kterým sdílíme každý den i každý krok.“
Základní informace
1. Jak dlouho se věnujete chovu koní a práci s nimi v lese?
Profesionálně pracuji s koňmi zhruba šest let. Přivedla mě k nim partnerka, která na koních už dříve jezdila. Nechtěl jsem se jen dívat, ale teplokrevníka jsem si pořídit nechtěl. Volba tak padla na statného a silného chladnokrevníka. Momentálně už třetím rokem působíme na statku v Heralticích. Vlastně tak navazujeme na místní tradici – původní majitel statku byl rovněž chovatelem koní, a to i chladnokrevných.
2. Co vás k této práci přivedlo?
Zpočátku jsme s kamarádem využívali koně hlavně k zajištění dřeva na topení pro rodinu. Byla to pro nás určitá forma psychohygieny. Postupem času se z toho ale stala tak trochu závislost. Člověk koním propadne snadno, ale uživit se touto prací je dnes poměrně náročné.
3. Jaký typ koní používáte pro lesní práce a proč právě tento?
Používáme plemeno Percheron. Díky své fyzické síle a klidné povaze se podle nás k práci v lese hodí nejlépe. Tito chladnokrevní koně pocházejí z Francie a v jejich krvi koluje i krev arabských koní. Plemenná kniha je vedena pouze ve Francii a v České republice je dnes registrováno už jen 36 jedinců. Snad se tento trend podaří zvrátit. My sami máme plemenného hřebce a jedna z klisen by měla v dubnu přivést na svět hříbě. Doufáme, že vše dobře dopadne.
4. Jaká je strava tažného koně? Liší se od jiných plemen?
V létě se koně převážně pasou a dostávají doplňky – například jádro, oves, müsli nebo řepné řízky. V zimě pastvu nahrazuje seno. Zásadní rozdíl oproti jiným plemenům není ve složení krmiva, ale v jeho množství. Z vlastní zkušenosti víme, že naši koně jsou v porovnání s teplokrevníky méně vybíraví. Každému koni ale krmení připravujeme individuálně podle jeho potřeb.
Výcvik a práce s koněm
5. Jak probíhá výcvik koně pro práci v lese?
Koně se už od mládí učí základní poslušnosti – zvedání nohou, nekopání, zvykání si na různé zvuky, aby se neplašili, a také zapřahání. Přibližně od tří let, kdy už mohou tahat, začínají s jednoduchou prací v lese. Každý zodpovědný furman nechá koně nejprve fyzicky dozrát a teprve poté ho učí náročnějším úkonům. Naše koně navíc můžeme i osedlat, což není u chladnokrevníků obvyklé.
6. Je práce pro koně důležitá? Netrápí se při ní?
Tito koně byli po staletí šlechtěni k těžké práci. Potřebují nejen fyzickou aktivitu, ale i zaměstnat hlavu. Jen tak mohou být spokojení. Práce je baví. Základem furmanství je láska a empatie ke koním – bez toho to nejde. Jaký by mělo smysl jednoho dne koně strhat tak, aby druhý den nemohl do lesa? Silné propojení mezi koněm a furmanem je naprosto nezbytné. Naši koně navíc nepracují jen v lese, ale pomáhají i ve vinohradech, na loukách a při dalších pracích. Ať už jsou zapřaženi za pluh, brány nebo sekačku, při správném vedení jsou vždy přínosem pro přírodu.
7. Kolik času denně strávíte s koněm?
Je to různé, ale na statku jsme spolu v podstatě celý den – při krmení, na pastvě, při tréninku i práci. Málo kdo si uvědomuje, že samotná práce v lese může trvat šest hodin, ale dalších pět hodin zabere péče o koně. Proto tuto práci nelze dělat bez lásky a odhodlání. Kůň se zkrátka stává nedílnou součástí vašeho života. Navíc nemusíte do posilovny. Koně se postarají i o vaši kondici. Nejde jen o kydání a krmení. Takový chomout může vážit až 25 kg.
8. Jak dlouho trvá, než je kůň plně připravený na práci v lese?
Je to velmi individuální a záleží hlavně na povaze konkrétního koně. Někdy trvá výcvik půl roku, jindy klidně i dva roky. Nejdříve musí ale kůň fyzicky dospět.
9. Jaké povahové vlastnosti jsou pro tuto práci nejdůležitější?
Zásadní je klid, rozvaha a poslušnost. Chladnokrevníci jsou obecně stabilnější a emocionálně vyrovnanější. Samozřejmě i tady existují výjimky – například hřebec v přítomnosti klisny v říji, nebo kůň, jehož psychika byla nějak narušena.
10. Setkali jste se s koněm, který se pro tuto práci nehodil?
Vlastně ne. Většinou se nám podařilo každého chladnokrevníka na práci v lese připravit. Dostali se k nám i koně, kteří vystřídali několik majitelů a neměli dobrou zkušenost s lidmi. Obnova jejich důvěry trvala dlouho a vyžadovala hodně trpělivosti. Furman musí pečovat nejen o fyzický stav koně, ale i o jeho psychiku. Ta je pro práci klíčová.
Práce v lese
11. Jak vypadá běžný pracovní den koně v lese?
Asi hodinu a půl před odjezdem se kůň nakrmí, většinou ještě za tmy. Mezitím připravíme potřebné vybavení. Poté koně naložíme do auta a přesuneme se na místo práce. Po vyložení koně postrojíme a začínáme pracovat. Po skončení práce koně odstrojíme, napojíme, naložíme a odvezeme zpět domů. Podle času příjezdu buď dostane krmení, nebo jde ještě do výběhu. Cestování snášejí naši koně dobře, ale i to je samozřejmě individuální.
12. Jaké konkrétní práce kůň v lese vykonává?
Kůň přibližuje dříví na odvozní místo a pomáhá také se sundáváním zavěšených stromů. Každý kůň má jinou výkonnost, kterou musí furman znát a přizpůsobit jí délku i náročnost práce. Pracujeme vždy ve dvou lidech, a to především z bezpečnostních důvodů.
13. V čem je práce s koněm výhodnější než těžká technika?
Je ekologičtější a šetrnější k přírodě. Kůň se dostane i do míst, kam se technika nedostane. Navíc je to součást našich tradic – české postroje byly vždy vyhlášené po celé Evropě.
14. Dá se v lese pracovat s koněm bez důvěry?
Ne. Bez důvěry to jednoduše nefunguje a hrozí vážná zranění koně i člověka. Důvěra a empatie jsou základními předpoklady bezpečné práce.
15. Co je na této práci nejtěžší, o čem se málo mluví?
Dnes je nejtěžší, že tato práce není často dostatečně ohodnocená a uživit se čistě touto prací je téměř nemožné. Stále si nemůžeme dovolit být závislí pouze na práci s koňmi. Kdo koně miluje, neřeší počet odpracovaných hodin ani každodenní dřinu. Největší problém je shánění zakázek a financí na krmení, opravy stájí či další nezbytné vybavení. Momentálně bychom například rádi zprovoznili čtyřspřeží. Je to však investice kolem 400 tis. Kč.
Bezpečnost a welfare
16. Jak poznáte, že je kůň unavený nebo přetížený?
S koněm se vzájemně velmi dobře známe. Trávíme spolu hodně času, takže podle chování a postoje okamžitě poznáme, jak se cítí a zda se něco děje. Někdy se chovají jako malé děti a zkouší vás. Správný furman to ale pozná. Měli jsme hřebce, který stres ventiloval kopáním.
17. Jaká je péče o koně po pracovním dni?
Základem je koně nepřetěžovat, odpočinek, kvalitní krmení, kontrola postrojů a ostatního vybavení. Nejde o to, aby byl kůň v zimě dokonale čistý, ale aby měl čistou suchou stáj, dostatek krmiva a psychickou pohodu. Ani dítě v zimě nepůjdete vykoupat do řeky.
18. Stává se, že se kůň při práci zraní?
Riziko zranění tu vždy je. Práce s koněm v lese je nebezpečná a vyžaduje respekt, pokoru a důvěru.
Vztah člověk – kůň
19. Jak důležitý je vztah mezi člověkem a koněm?
Je naprosto zásadní. Bez oboustranné důvěry to není možné. Kůň vás následuje, vy jej vedete, určujete, co bude dělat. Jakmile uděláte chybu a ztratíte jeho důvěru, získáváte ji zpět jen velmi těžko. Navíc kůň okamžitě vycítí, v jakém jste rozpoložení. Cítí nervozitu, nerozhodnost. Furman musí mít emoce pod kontrolou. Míváme praktikantky ze střední zemědělské školy, které často zjistí, že toto povolání je náročné i po psychické stránce. Na druhou stranu si řada z nich toto plemeno oblíbí.
20. Máte s některým koněm výjimečný vztah?
To je jako byste se ptali, které dítě máte nejraději. Pravdou je, že specifický vztah máme k jedné kobylce, která k nám přišla silně nedůvěřivá a nenechala se ani pohladit po hlavě. Dnes byste to vůbec nepoznali. Ale byla to dlouhá cesta, abychom si její důvěru získali.
Ekologie a budoucnost
21. Co by pomohlo k většímu rozšíření této práce?
Asi zjednodušení byrokracie při zadávání práce furmanům ze strany státních podniků a uvědomění si všech pozitiv. Vždyť zanedbatelný není ani kulturní odkaz furmanství. Furmani kulturně utvářeli střední Evropu. Spolu s nákladem po Evropě šířili i zvyky a tradice zemí, ze kterých pocházeli. Uvítal bych i větší rozšíření povědomí o tomto nádherném plemenu.
22. Má využití koní v lesnictví budoucnost?
Chladnokrevný kůň není minulost, ale udržitelná budoucnost.
Osobní pohled
23. Co vás na této práci baví nejvíce?
Je to životní styl. To musíte milovat.
24. Co je naopak nejtěžší?
Získávání alespoň průměrně zaplacené práce. Naposledy se dalo furmanstvím dobře uživit za Rakouska-Uherska, kdy furmani cvičili koně pro armádu. Snažíme se nacházet různé cesty, jak s koňmi pracovat na plný úvazek.
25. Co by měl člověk vědět, než se touto cestou vydá?
Není to jen pár hodin v lese. Péče o koně je každodenní a celoroční závazek, který se vám ale mnohonásobně vrátí, i když ne v rovině finanční. Kdo chce jít touto cestou, musí nejdřív pochopit, že kůň je partner a podle toho se chovat.
Za rozhovor děkujeme panu Vladimírovi Kováčikovi.
