Dne 20.11.2021 se v honitbě Městských lesů Znojmo, p.o. uskutečnily „Předběžné zkoušky barvářů“. Pořádala je Českomoravská myslivecká jednota z.s., Okresní myslivecký spolek Znojmo. Ředitelem zkoušek byl Dominik Liška z Městských lesů Znojmo, p.o. a vrchním rozhodčím Zdeněk Veleba.
Přihlášeno bylo celkem šest lovecky upotřebitelných psů; tři feny a tři psy. Jednalo se o bavorské barváře, hannoverského barváře, standardního jezevčíka a alpského jezevčíkovitého brakýře. Výsledek byl velmi dobrý. Obstálo celkem pět účastníků, jeden nebyl klasifikován.
A co to vlastně lovecký pes je? Lovecký pes je speciálně vycvičený pes, který je nenahraditelným a neocenitelným pomocníkem při lovu zvěře. Nemůže se jím však stát každý pes. Mezinárodní kynologická federace (FCI Fédération Cynologique Internationale) rozlišuje několik skupin plemen loveckých psů. Jsou to teriéři, jezevčíci, špicové a primitivní plemena, honiči a příbuzná plemena, ohaři, retrívři, slídiči a vodní psi a chrti.
Mezi vůdcem a psem musí panovat důvěra. Pes musí mít zcela zvládnutou poslušnost a je trénován ve speciálních dovednostech. Pokud se lovecký pes pohybuje dlouhou dobu pouze ve městě, často ztrácí své instinkty a není schopen řádně vykonávat požadované úkoly. Nejlepších výsledků dosahují lovečtí psi tehdy, pokud jsou v co možná nejtěsnějším kontaktu s loveckým prostředím. Lovečtí psi jsou při činnostech, ke kterým byli vyšlechtěni, naprosto spokojení, práce je nesmírně baví a jsou „ve svém živlu“. Pro vůdce psa je to neskutečná odměna sledovat zapáleného a šťastného psa při práci na svěřeném úkolu. Samozřejmě to ještě více prohlubuje a utužuje vzájemný vztah mezi vůdcem a loveckým psem.
Lov? Musí to být?! Lov zvěře je nedílnou součástí ochrany lesa. Spárkatá zvěř způsobuje především na mladých porostech obrovské škody. Dokáže zcela zničit nově vysázené sazenice. Proto je udržování stavů zvěře na míře, kterou lesní prostředí unese, naprosto nezbytné. Věděli jste, že se lov běžně provádí třeba i v národních parcích?
Lov byl zkrátka od pradávna naprosto přirozenou součástí života člověka, tedy i zvěřina nedílnou součástí jídelníčku. Tato potravina je naprosto ekologická a etická. Pro zvěř není potřeba stavět prasečáky či kravíny, není třeba ji krmit (pouze přikrmovat v období nouze, vzhledem k omezené potravní nabídce v okolní zemědělské krajině), není třeba jí podávat antibiotika či jiné člověkem vytvořené látky. Nezanedbatelnou skutečností také je, že zvěř není stresována velkochovem a pobývá po celý život volně ve svém přirozeném prostředí. Také její odchod je ve srovnání s velkochovem hospodářských zvířat v naprosté většině případů daleko méně stresují. A když pomineme etickou stránku věci, tento fakt se odráží i na konečné kvalitě potraviny.
Lovecký pes není tedy jen určité plemeno. Je to i výsledek vzájemné práce a píle psa a člověka. Jsou to parťáci, kteří si pomáhají, jsou na sobě závislí a přináší si vzájemnou radost a v neposlední řadě se i společně posouvají dál.
Děkujeme všem, kteří se této potřebné a dnes často upozaďované činnosti věnují!
